Vítkovice

V úterý hrajeme až v daleké Ostravě. O posádkách není ani vidu ani slechu a je jasné, že to bude asi nejslabší výjezd sezóny. I naše auto vyráží pouze ve třech. Jedeme s dostatečným předstihem kvůli počasí, ale cesta probíhala naprosto v klidu, takže jsme k aréně v Ostravě přijeli hodinu a čtvrt před zápasem. Pomalu se trmácíme na zimák, koupíme si lístek a jdeme do arény. Zastavujeme se u pultů, kde je několik nadšenců s milionem sběratelských kartiček a pár vybraných kupujeme. Vykoukl tam na nás i pan Lubina, jako dřívější trenér Pardubic J. Koukáme na rozbruslení, občerstvujeme se a čekáme na začátek zápasu. Před zápasem nás je v kotli celých OSM! Po pár minutách se přidává i řidič autobusu hokejistů a tři minuty před koncem třetiny přijíždí tři opozdilci. Tudíž počet je 11+1. Chápu, že lidi pracují, mají rodiny, není čas ani peníze, ale s průměrnou domácí návštěvou přes 5000 by se nás aspoň 25 nebo 30 v kotli sejít mohlo. Nemáme sebou buben, takže využíváme ruce a hlavně hlasivky. Řveme jen pokřiky, chorály bez bubnu a v tomto počtu nemají cenu, akorát při přesilovce řveme tribunu. První třetina skončila bez gólu, druhá třetina to byl „hurá“ hokej. Útok střídal útok a najednou se v oslabení golfákem do vingle prezentoval Šimi. Měl obrovskou radost a přijel ji oslavit přímo k nám ke kotli. Vzápětí už zase v přesilovce zvyšoval na 2:0 Rasťa Dej. Ve třetí třetině jsme mohli několikrát dát gól a uklidnit Vítkovice, které se snažili útočit. Káca chytal parádně, ale na ránu z první po křížné přihrávce fakt už nestačil. Poslední dvě minuty jsme trpěli, protože Vítky hráli v šesti, ale kluci to ubránili a my mohli slavit. Dali jsme si děkovačku, zaskákali jsme si a jeli jsme domů. Support Vítkovic je hrozný. Kotle jsou přes celou halu, ale já slyšela vše, co říkal spíkr do megafonu. Chorál měli jeden jediný, ale neuměli na něj bubnovat, takže o nějakém fanatismu nemůže být řeč. Připomínají mi naše jižní sousedy. Taky samé jednoduché pokřiky, co se za tři minuty opakují a stále dokola. Support domácích opravdu zklamání. Byla jsem ve Vítkovicích popáté, a jelikož jsme neměli buben ani nějaký slušný počet mohla jsem se naplno věnovat hokeji a supportu. Nevěděla jsem ani jsem nečekala, že je to ve Vítkovicích tak špatné. Příští venkovní zápas hrajeme v neděli v Litvínově už od 15:30, takže žádné výmluvy na pozdní příjezd do HK! Všichni k mistrům!