Začátkem musím říci, že mám z tohoto výjezdu velmi rozpačité pocity. Vyhráli jsme, bylo pyro, ale to není vše. No dostanu se k tomu, takže začneme od začátku.
Výjezd byl plánován celkem dlouho dopředu a jen pár lidí chybělo, abychom naplnili dva busy. Nicméně se nám to bohužel nepovedlo. Je to škoda i z důvodu, že je nyní skoro 14 dní pauza.
V den zápasu jsme kontaktovali Ultras Moru zda společnými pokřiky neoslavit den našich veřejných činitelů (čti ACAB). Mora záhy kladně odpovídá a rodí se plán. Z toho vychází, že obě strany, narychlo sesmolíme transparent, na kterém bude nápis – NÁŠ SVĚT NEZNIČÍTE! ACAB. Nápis měl být vytažen o první komerčce a doplněn společnými chorály. Jelikož se toto urodilo, až dvě hodiny před odjezdem spěchám na zimák a sama nápis tvořím. Půl hodiny před odjezdem přichází dva pomocníci a vše stihneme jen tak tak.
Cesta ubíhá rychle a i se dvěma pauzami stojíme před zimákem o dobrou půl hodinu dřív. Kupujeme lístky a jdeme do sektoru. Přidělávám buben a skupiny si věší své vlajky. V sektoru visí vlajka Unit Boys a Fans HK Union. Po chvilce na nás kotel domácích začne z ničeho nic řvát „zkurvenej Hradec.“ Odpovídáme klasickým „Haná Haná prdel zakopaná.“ Po chvíli se pod kotle domácích objeví očividně narychlo dělaný transparent „UDAVAČI! SMRT HRADCI!“ Vůbec jsme nechápali proč, a co se vlastně stalo.
Zápas byl vysílán v televizi, takže jsme si před začátkem od plic zařvali „čété zajebaná je.“ U megafonu stál opět Bíťa, jelikož Birkowa do Olomouce nepustily pracovní povinnosti. Hra v první třetině byla hrozná. Vůbec to nevypadalo, že bojujeme o druhého fleka. Mnoho nepřesností a ne moc pohledný hokej. Fandění nestálo taky za nic. Ač se Bíťa snažil lidi se prostě ne a ne probudit. O první komerčce vytahujeme domluvený nápis a řveme „ACAB.“ Kotel domácích nic nevytahuje, z čehož jsme překvapeni.
Fandění nepomůže ani obdržený gól. Na konci třetiny přišli dva borci ze Sigmy a ptají se nás, kdo tratil vlajku. Bíťa se po celém kotli ptal, jestli někomu chybí vlajka, ale nikdo se neozval. Po třetině se řeší proč Ultras Mora nevytáhla domluvený transparent, ať to jdu zjistit a že se půjde ke kotli Mory a strhneme nápis Smrt Hradci. Od Sigmáků zjišťujeme, že přeci jen jeden člověk (skupina) tratí hodinu před zápasem vlajku. Dochází mi zpráva od Mory, proč jsme je udali. Nikdo to nechápe, takže jdu ven a jdu si poslechnout, co se stalo. Slyším příběh jak skupinka hradečák přijede hodinu předem na zimák, roztahuje vlajku a v pár lidech v kotli začne domácí provokovat již zmiňovaným „Haná Haná…“! Domácí si to nenechají líbit a jdou po vyvěšené vlajce. Ta se jim podaří uzmout. Do této chvíle vše v pohodě. Hradečtí (podle slov Mory) utíkají za sekurity a vše jim nahlásí. Dokonce jdou se sekurity do kotle domácích a údajně ukazují prstem na lidi, co si pro vlajku došli. Hradečtí dostávají vlajku od sekurity zpátky. Speaker Mory je díky tomu zapsán přítomnou PČR. Mně osobně to teda zvedlo mandle. Pokud by to byla pravda, že někdo je schopen jít se sekurity do kotle domácích a ukázat on a on to byl je prostě humus. Díky tomu se Ultras Mora vykašlala na naše společné choreo, což se jim ale vůbec nedivím a my vypadáme jako ještě větší volové, že někteří z nás práskají a my pak vytáhneme transparent s nápisem ACAB. Přicházím do kotle a říkám, co jsem se dozvěděla. Ale to už začíná druhá třetina.
Fandění opět šeď a nuda, ale stejné to je i na ledě. Prohráváme a na hru se podle mě nedá koukat. Žádný krásný hokej to teda nebyl. Mnoho našich šancí zblokovali domácí, a když ne oni narazili jsme na Konráda v bráně. Mě osobně se fandit nechtělo, byla jsem přepadlá z toho, co se stalo. Ke konci třetiny domácí strhávají nápis Smrt Hradci a nechávají viset pouze „Udavači!“ Děkujeme klukům ze Sigmy, kteří měli svůj podíl na tom, že část transparentu zmizela. O pauze opět řešíme, co se vlastně stalo, ale nic už s tím nejde udělat.
Ve třetí třetině začneme hrát lépe, než v prvních dvou a jsme odměněni gólem. Fandění, ale ani tak nenabírá moc na obrátkách. Skoro každý se opírá o své zábradlí a tleská do rytmu. Pět minut před koncem ve vlastním oslabení přidává Rasťa Dej druhý gól. Vzápětí domácí obránce tvrdě sejme Béďu Kohlera, za což je odměněn trestem do konce utkání. My bráníme hubený náskok, ale máme velkou výhodu, že zbytek zápasu budeme hrát přesilovku. Výsledek ubráníme a díky tomu poskakujeme na druhé místo tabulky. Děkujeme hráčům, balíme se a jdeme k autobusu.
Máme sebou policajty i přítomné Ultras Mora, kteří chtějí vlajku zpět. Sdělujeme jim, že tento člověk už odjel i s vlajkou. Nakonec si v celku popovídáme. Omluvíme se za problémy, které vznikly. Společně si zazpíváme na přítomné pány a odjíždíme. Cestou zpět stavíme klasicky v Moravské Třebové na OMW, kde odpalujeme dýmovnice, stroboskopy a jeden bengál. Alespoň něco se za ten den povedlo.
Jinak v kotli se nás sešlo celkem dost, podle mých odhadů cca 80. Je škoda, že se nevypraví i ten druhý bus, protože někteří kvůli tomu museli zůstat doma. Fandění bylo špatné a doufám, že se takovým výkonem nebudeme prezentovat v Liberci a na Spartě, protože to by byla vážně ostuda.