Karlovy Vary

V pátek 4.12. nás čekal výjezd do Varů. Autobus se bohužel pro nezájem nevypravil, tudíž se musíme všichni dopravit nějak po vlastní ose. V kotli se nás schází cca 35. Tento zápas byl takový nervózní. Na střídačce nový trenér Vladimír Kýhos a po čtyřech prohrách chtěli všichni vidět výhru, kor proti tak špatnému týmu jako jsou Vary. K pomyslnému megafonu se stavím já a rozjíždíme demenci. První třetina co se týče hry a supportu super. Projeli jsme snad celý repertoár a fanděním jsme se prostě bavili. Co se týče domácích, to byl jeden velký průser. Zafandili tak dvakrát za třetinu a jinak ticho. Fanoušci okolo našeho sektoru spíše na hru koukali na nás. Co si budeme povídat, na ledě se nebylo moc na co dívat. Hradec tlačil, ale nedokázal se prosadit a Vary byly v těžké defenzívě. Po první třetině zkoušíme místní občerstvení a připravujeme se na druhou třetinu, do které vstupujeme s jednogólovým náskokem, který nám zajistil Standa Dietz. Druhá třetina se dá popsat slovy šeď a nuda, kromě sektoru hostí. Tam byl večírek! Na ledě nepadl ani jeden gól a nebylo ani jedno vyloučení. Hradec měl otěže víceméně na své straně, ale vytěžit se z toho nic nepodařilo. Jak už jsem řekla jediná zábava je u nás v kotli. Bavíme se fanděním a tlačíme kluky za ziskem tří bodů. Ve třetí třetině začaly Vary trošku hrát a my jsme se začali bát o výsledek. Bohužel tak to vypadalo i v kotli. Fandění začalo být nervózní a opravdu jsem nevěděla co řvát. Řvalo vždy jen pár lidí, ostatní si okusovali nehty a tlačili čas ke konci zápasu. Aby toho nebylo málo Varům se podařilo vyrovnat a to byl teda průser. Vary najednou byly všude a my mohli během pěti minut inkasovat asi 3x. Fandění upadlo do úplného útlumu, byl to opravdu porod. Když dal Kudrnka gól 25 vteřin před koncem propukla kotli neuvěřitelná euforie. Hra se dohrála a hráči byli opravdu šťastni, že vyhráli. Dali jsme si děkovačku a šli jsme počkat na hráče. Ještě tam na nás měl kecy místní nejmladší sekuriťák, který si přišel ve vestičce sekurity hrozně drsně a neohroženě. Poslali jsme ho do prdele a když přišel jeden z domácích fans a prohlásil neřešte ho to je největší čů… tady, tak drsný sekuriťák radši zmizel do útrob stadionu. Pozdravili jsme hráče a vyrazili na cestu zpět domů i se třemi body.