Den po Svatém Mikuláši nás čekal zápas s naším největším rivalem, tedy s Pardubicemi.
Přípravy na utkání ovšem vznikají dlouho dopředu a první schůzi k derby jsme měli již 5. listopadu. Na té se domlouváme jaká chorea budeme připravovat. Vše je dohodnuto a práce mohou začít.Jako první vzniká plachta Pepino Pardubice. Na té je k vidění Logo Dynama Pardubice a Logo kondomů Pepino. Vše podtrhává nápis ,,Najdi deset rozdílů“. Plachta poukazuje na podobnost těchto dvou log.Jako další vzniká plachta s portrétem Jardy Kudrny k oslavě jeho kulatých 40. narozenin. Dále vzniká naše největší plachta "Vítejte v pekle". Na její tvorbu jsme museli použít prostor před malšovickým stadionem z důvodu velikosti plachty. Choreo je doplněno celostadionovou kartonádou. Den před zápasem vzniká ještě nápis ,,Danke schön, herr Schnitzel“. Jakožto poděkování bývalému trenérovi Peteru Draisaitlovi za odvedenou práci.
V den utkání se scházíme v 9:45 v našem kotli. Hráči postupně přicházejí na ledovou plochu za účelem před zápasového tréninku. Fandí nás asi 20 a trénink si užíváme, slavíme každý vstřelený gól a postupem času rozjíždíme i chorály.
Po skončení tréninku se již jde připravovat celostadionová kartonáda. Rozdělujeme si sektory a rozmísťujeme fólie. Po rozdání všech folií na své místo se opět scházíme v kotli. Rozdělujeme se a jdeme připravit všechny plachty do sektoru, plachtu "Vítejte v pekle" dokonce na nečisto vytahujeme. Poté již zbývá jen připravit argentinu. Když máme hotovo, stačí už jen uklidit zbytek bordelu a hurá na oběd.
Po obědě se já a zbytek mé skupiny scházíme na náměstí a dohadujeme se co podnikneme dál. Nakonec se rozhodujeme, že naše kroky povedou na nádraží. Cestou potkáváme další skupinu. Ta právě nahání skupinu pardubických. Prohodíme pár slov a opět pokračujeme v cestě na nádraží. Cestou se ještě zastavujeme na nákupu nápojů. Poté již jdeme na nádraží, kde očekáváme příjezd Pardubáků. Ti přijíždí o půl čtvrté, na první pohled je evidentní, že jich přijelo velice málo. Vydávají se společným pochodem na zimák a my jsme jim celou dobu v blízkosti. Toho si všímají i muži zákona a oznamují nám ať jdeme jinou cestou než oni. My tedy měníme směr cesty, ale za nedlouho jsme opět přímo u perníkářů. Jejich pochod není nijak organizovaný, každý si řve co chce. My se poté již odpojujeme a jdeme svou vlastní cestou na zimák. Cestou samozřejmě nechybí ani nějaké to pyro. Před zimákem jsme dříve než perníkáři a čekáme na jejich příchod. Nic zajímavého se ale neděje, jen pár lidí si s nimi vyměňuje názory. To nás příliš nezajímá a jdeme již do našeho sektoru kde chystáme vlajky na tyčích a těšíme se na náš support.
Pardubičtí po příchodu do sektoru začínají fandit. My nereagujeme a šetříme síly. Až na jejich popěvek není vás slyšet začínáme reagovat a odpovídáme jim dotazem "Kde máte vlajky?". Na to navazujeme reakcí na jejich počet. Halou se nese "Proč vás tak málo". Poté opět přestáváme a šetříme své síly na utkání. Během toho se již v kotli rozdává slibovaná Argentina. Pět minut před začátkem zápasu rozjíždíme support. Již od samotného začátku to má koule. S příchodem hráčů vyhazujeme argentinu a v tu chvíli se náš support ještě zlepšuje. Od samotného začátku fandíme velice kvalitně. Během první komerční přestávky nad hlavy jde naše největší plachta "Vítejte v pekle" a je doplněna celostadionovou kartonádou. I po plachtě náš support pokračuje. V kotli ještě více zatopil Rasťa Dej který vstřelil první branku utkání. Gólovou oslavu si hodně užíváme, v kotli panuje skvělá nálada. Do fandění zapojujeme i okolní tribuny, zápas si skvěle užíváme. Během druhé komerční přestávky zvedáme poděkováni Schnitzlovi. Poté náš support mírně upadá a tak v mírně horším tempu než na začátku fandíme až do konce první třetiny.
Během přestávky mezi třetinami šetříme síly abychom mohli pokračovat v kvalitním supportu, jako tomu bylo na začátku zápasu. Druhou třetinu začínáme opět dobře. Brian Ihnačák střílí branku a náš kotel opět bouří. Během první komerční přestávky jde nad hlavy přání Kudrnkovi ke čtyřicátým narozeninám. Během druhé třetin je support malinko horší než v té první, to se ovšem nedá říci o dění na ledové ploše. Po brance Adama Courchaina je to již tři nula. Za tohoto stavu končí druhá třetina.
Na začátku té třetí náš support jde opět nahoru. Během první komerčky vytahujeme poslední choreo. Jde o choreo "Najdi deset rozdílů" alias Dynamo/Pepino. Až do konce utkání je náš support kvalitní. Dáváme další branku a všichni se dobře bavíme. Nic na tom nemění ani branka Pardubic na 4:1. Halou jede Hradecká vlna a všichni si zápas skvěle užívají. Po zápase si užíváme děkovačku s hráči, Ti sice po děkovačce odjíždějí do kabiny, ale halou se nese ,,pojďte mezi nás, pojďte mezi nás, Hradečáci pojďte mezi nás". Po chvíli čekání hráčí přijíždějí zpět. Mikrofon si berou René Vydarený a Peter Frühauf a po krátké domluvě mezi sebou rozjíždějí "Šalalalaaa Hradečáci". My se k nim samozřejmě přidáváme, poté nezbýva nic jiného, než si zazpívat "DERBY JE NAŠE!!". Poté se již většina vydává do restauračních zařízeních slavit výhru, naše skupina se ovšem vydává opět na nádraží podívat se na Pardubické fanoušky. Normální člověk by si jich ani nevšiml, na nádraží panuje velké ticho a perníkáři smutně čekají na vlak, který je odveze opět zpět na předměstí. My tedy také opouštíme nádraží. Chvíli koukáme jestli tu nezbyli nějací Pardubáci, nikde ani noha a i my se tedy vydáváme do našich domovů.
Vyjádření k Pardubicím sem si nechal až na konec. Upřímně mě trochu mrzí jak se prezentovali. Bylo to derby bez náboje, už na jejich pochodu to bylo znát. Jejich organizace je nulová, každý si řve co se mu zachce. Po příchodu na zimní stadion chvíli fandiliy, ale se začátkem zápasu již nemohli. Po první brance jakoby na derby vůbec nebyli. Po zbytek zápasu jsem je neslyšel. Speakr v jejich kotli nebyl, ani choreogafii jsem u nich nezahlédl. Ani počtem se nemohou chlubit tito "nejlepší fanoušci", zaplnit sektor pro hosty při derby je dost málo. Při jejich brance sem čekal kde všude se začnout točit šály Dynama, ovšem jestli jsem na zimním stadionu našel pět skupinek přeháněl bych. V sektoru pro hosty byla jedna skupinka, která se snažila se supportem něco udělat, ale když se k ním nikdo nepřidá je to potom těžké. Doufám že se jejich situace o něco zlepší, protože toto derby nestáli za nic, tak snad příště.
Na závěr bych chtěl poděkovat hráčům, s jakým přístupem do utkání šli, nadruhou stranu je to jejich práce. Derby je pro nás vítězné na všech frontách. Jak na ledě tak hlavně v hledišti a ulicích. Opět jsme ukázali, že na východě čech jen jen jedno pořádné město. Report nemohu zakončit ničím jiným než dvěma hesly.
Derby je naše! a Pardubice u Hradce!