První zápas pondělí 14.3.
První zápas nás čekal na domácím ledě v 18:00. Náš support rozjíždíme pět minut před utkáním a kotel je samozřejmě zaplněn. To samé se dá říct i o sektoru pro hosty a Boleslav mě velice mile překvapila. V jejich sektoru jsou asi tři vlajky, bohužel náš zimák pro vlajky není vůbec vhodný a je vidět jen jedna z nich. Boleslav vypadá opticky relativně dobře tedy alespoň spodní část jejich kotle. Během začátku utkání boleslavští zvedají nad hlavu balonky v barvách jejich klubu, tady bych řekl, že trochu zklamala organizace, během úvodního buly letí z jejich kotle pár konfet. Náš okamžik přichází až během první komerční přestávky a nad hlavy zvedáme choreo s textem - „Stoupáme na vrchol“. Fandění v prvním utkání bych nejradši nekomentoval, předvádíme jeden z nejhorších supportu na domácí půdě. Naopak v sektoru Boleslavi prví dvě třetiny jede relativně dobrá show. Bohužel se do ní zapojuje opět pouze spodní půlka kotle. Třetí třetinu jejich support trochu upadá a u nás v kotli i přesto že jednoznačně vedeme, nepanuje fanatismus. Speaker se stále snaží lidi hecovat, ale ti se příliš nebaví fanděním ale čuměním do mobilů nebo kecáním. Prvnímu zápasu nechyběli ani potyčky a jak na ledě, tak i v hledišti je velice živo. Krom přehazování piv, klobás a plno dalšího mezi sektorem pro hosty a pro domácí dochází i k menší strkanici přes mříže rozdělující oba sektory. První zápas končí naší výhrou na ledě, ale co se supportu týká, rozhodně nejsme spokojeni.
Druhá zápas úterý 15.3.
Oproti prvnímu zápasu máme jednoznačně co napravovat. Počet boleslavských je menší než při prvním střetnutí, bohužel evidentně chybějí ti správní fanatici a jejich support jde dolů. Naopak náš jde nahoru a na rozdíl od pondělního zápasu předvádíme skvělý fanatismus. První komerčka opět patří našemu choreu, ve kterém vystavujeme stopku našemu soupeři. Ani během druhého utkání nechybějí potyčky. Na ledě se skvěle předvedl Lukáš Vantuch, zatím co v hledišti opět létá velké množství piv mezi oběma sektory. Poté se v dokonce přímo v boleslavském kotli rozpoutává menší potyčka mezi jejich fanoušky. Utkání je televizní a proto několikrát zdravíme českou televizi pokřikem „ČT zajebaná je“. V tomto utkání jsme předvedli skutečně dobrý support. Na mě velice zapůsobil malý kluk který byl atmosférou tak strhnut, že během telefonování videorozhodčímu se rozbrečel, že gól neuznají. To jen dokazuje, jaké jsou u fandění emoce. Bohužel v prodloužení dostáváme branku a stav série je vyrovnán, nám nezbývá již nic jiného než se chystat do Bolky ke třetímu zápasu.
Třetí zápas pátek 18.3.
Na třetí utkání někteří z nás volí dopravu vlakem už v dopoledních hodinách zatím, co další várka jede třemi autobusy. Já volím druhou tedy autobusový způsob dopravy. Cesta probíhá bez potíží a na zimní stadion nás začínají pouštět hodinu před zápasem. U vstupu překvapivě neprobíhají vůbec žádné kontroly. Věšíme vlajky, a padesát minut před zápasem rozjíždíme první pokřiky, v sektoru jsou vlajky skupin Unit Boys a Fans HK Union. Po pár pokřikách si opět dáváme pauzu a až na chvilkové pokřiky nebo menší opakování chorálu odpočíváme až do zápasu. Tři minuty před zápasem již rozjíždíme pořádný support. S nástupem našich hráčů letí na ledovou plochu několik konfet. Fandění je od začátku v slušném tempu. Boleslavské hodnotit v tomto zápase nebudu, jelikož jsem ne absolutně neslyšel a optickou prezentaci neměli. V kotli panuje celkem dobrá nálada, ale v utkání bohužel prohráváme. Zhruba šedesátka z nás volí přespání v zdejším hotelu přímo na zimáku a zbytek volí cestu domů busy. Před hotelem probíhá ještě strkanice s boleslavskými, kteří si něco potřebovali dokázat na o dost mladším fanouškovi, toho se zastáváme a vše uklidňují policisté. Poté se již taxíky přesouváme do hospody, kde máme zamluvený salonek. Celou noc probíhá dobrá nálada, přichází jeden muž a pořvává Mladá Boleslav, a tak ho vyvádíme ho ven a říkáme mu, že pokud nechce, aby se mu něco stalo, ať odejde. Ten už se během večera neukazuje a až do ranních hodin panuje dobrá nálada.
Čtvrtý zápas sobota 19.3.
Ráno v deset se jdeme kouknout na trénink. Po skončení opět nastupujeme do taxíků a vyrážíme do hospody, kde si dáváme něco k obědu a dostáváme se do dobré nálady. Oslavujeme svátek jednoho z nás, probíhá několik panáků a nálada je skvělá už před zápasem. Zhruba hodinu do zápasu opět voláme taxíky a jedeme na zimák. V sektoru jsou opět vlajky Fans HK Union a Unit Boys. Začínáme fandit tři minuty do zápasu, ale od začátku je náš support ospalý, dvojdenní paření se holt projevuje. J Boleslavští si tentokrát připravili choreo pro Davida Výborného, popravdě si myslím, že by si zasloužil lepší prezentaci než igelitový nápis. Během druhé třetiny probíhá menší výměna názorů, která poté pokračuje venku, vše končí malou strkanicí a zásahem policie. Náš support se malinko zlepšuje a po konci prodloužení v sektoru hoří pyro. Security zasahují relativně v pohodě a pouze hasí. Po zápase u autobusů na nás něco pořvávají boleslavští samozřejmě pouze přes policii. To se nám samozřejmě vůbec nelíbí. Dva z nás si přinášejí ceduli, kterou nalezli v den příjezdu a měli nedaleko odloženou, na to nabíhají ACABové a několik z nás inkasuje rány obuškem. Policie nás zahání do autobusu jako divokou zvěř, a máme doprovod několika antonů, které se odpojují pár kilometrů za Boleslaví.
Pátý zápas úterý 22.3.
Pátý zápas se odehrával na našem zimním stadionu s vidinou toho že je to možná poslední zápas sezony. Čekali jsme že si lidi půjdou zápas užít, ale opak byl pravdou. Support je celou 1.třetinu podprůměrné a tak jediné co se nám podařilo celostadionová kartonáda, která byla velice zdařilá. Celá kartonáda byla doplněna stovkou hradeckých vlajek. Ve druhé třetině se support nelepší, ikdyž se nám na ledě daří a vedeme, tak lidi se ne a ne chytnout. Ve třetí třetině se malinko zvednem alespoň do průměru, ale bylo to málo. S našim výkonem hledišti nemůžeme být spokojeni. Hostů přijelo přibližně asi 150 kusů. Fandili celkem dobře. Spodní část jejich kotle se fanděním bavila, vrchní část fandila spíše sporadicky. Našim hráčům se zápas podařilo dotáhnout do vítězného konce a my jsme se tak mohli těšit na další výjezd do Bolky.
Šestý zápas čtvrtek 24.3.
Na šestý zápas se chystáme opět třemi autobusy doplněnými pár auty. Kvůli času nestavíme na benzínce ale pouze u silnice na vychcání. Jeden z nás to již nemůže vydržet a odpaluje první pyrotechniku. Po příjezdu do Bolky odpalujeme ještě jednu dýmovnici a jdeme dovnitř. Po minulé pyrotechnice nás čekají kontroly. Poté již věšíme vlajku tentokrát pouze jednu a to Unit Boys. Zjišťujeme, že nám nebyly vpuštěny malé vlaječky, bambusový proutek, na kterém jsou je příliš tvrdý podle šéfa sekurity. S nástupem na led vyhazujeme Argentinu a jdeme fandit, od začátku support relativně dobrý až do první branky, pak jsou lidé trochu svázání a každou brankou to je horší. Boleslav si na dnešní zápas připravila choreo. Nápis naše srdce bije za Bolku, uprostřed nápisu srdce a doplněno pár kartony. Kartonu bylo velice málo a celkově choreo nevypadalo vůbec pěkně. Během první třetiny probíhá výměna názorů mezi námi tedy hlavně naším spíkrem a šéfem místní securitky. Mezi první a druhou třetinou se nám přeci jen i přes zákaz securitky daří dovnitř dostat vlaječky. Ty jsou v pohybu celou druhou i třetí třetinu. Bohužel náš support není až tak kvalitní, je to takové ospalé. To se mění třetí třetinou, kdy si říkáme že si to dnes musíme užít, že je to pravděpodobně naposledy. Od tohoto okamžiku se to mění a rozjíždíme skvělou show. I přes nepříznivý stav jsme tu jako doma. Zapojujeme také balonky v našich barvách a během třetí třetiny několikrát vyřveme Jardu Kudrnu, který prohlásil, že po sezoně končí. Bohužel je to konec a je jasné že pro nás sezona končí. Hráči nám přijíždějí poděkovat a my opět odpalujeme pyrotechniku. Po odchodu hráčů z ledu ještě vyvoláváme Jardu Kudrnu zpět na led. Ten se vrací a vhazuje mezi nás dvě hokejky a my mu děkujeme za jeho působení v Hradci a i za celou úctyhodnou kariéru. Na zimáku jsme ještě dvacet minut po utkání, skandujeme a bavíme se a vypadá to spíše jako bychom slavili postup my. Poté se již vydáváme k autobusu, kde opět hoří nějaká pyrotechnika a chvíli se ještě postává. Cestou domů pak je jedna zastávka, ani tam nechybí pyro. Po příjezdu do Hradce zjišťujeme, že jiný autobus již stihl menší bitku. Odebíráme do naší oblíbené hospůdky, čtyři z nás postávají venku a zjišťujeme, o co šlo v bitce po příjezdu. V tom prochází malá skupinka lidi a jeden z nich říká Pardubice ole. Vzniká strkanice a v tom z hospody vybíhá dalších cca 25 Hradečáků a začínají tanečky. Jeden z nich již je na zemi zatím, co další se rozutíkají do všech stran. I on se zvedá a bere nohy na ramena. Nutno podotknout, že běhali opravdu rychle. Soupeř utekl a my se tak vracíme zpět do hospody. Chvíli nato přijíždějí policisté, ale nikdo o ničem neví. Poté již v poklidu sedíme a popíjíme. Když odcházíme domů, střetáváme se ještě s jednou skupinkou osmi lidí, ti opět pouze provokují pokřiky Mladá Boleslav. Následuje spíše výměna názoru než nějaký střet a vše končí vcelku klidně. Někteří ještě mění podnik zatím co, jiní již jedou do svých domovů. Bohužel tím končí letošní sezona, nezbývá nic jiného než vám popřát pěknou okurkovou sezónu a věřím, že alespoň s částí z vás se budeme potkávat na Votrocích, protože i oni nás potřebují.
Video z šestého zápasu www.youtube.com/watch?v=f6grUIDQU3g